Slovníček
Addisonova nemoc: stav, který vzniká při nedostatečné tvorbě hormonů kůry nadledvin, především glukokortikoidů.
Adrenalin (epinefrin): hormon dřeně nadledvin (katecholamin), který je vylučován také v nervových zakončeních. Zrychluje tep, rozšiřuje průdušky, a tím zlepšuje zásobení organismu kyslíkem. Vyplavuje se při situaci, která je organismus stresující.
Adrenokortikotropin (ACTH): hormon kontrolující množství kortizolu uvolňované nadledvinami.
Akromegalie: růst okrajových částí těla po uzavření růstových štěrbin kostí. Objeví-li se nadbytek růstového hormonu až v dospělosti, růstové štěrbiny jsou již uzavřeny a k růstu kostí nedochází.
Androgeny: mužské pohlavní hormony; nejvýznamnější je testosteron.
Antidiuretický hormon (ADH): nazývaný také vazopresin. Hormon, který je skladován v zadní části hypofýzy reguluje vodní hospodářství. Jestliže není tento hormon produkován dostatečně, může to vést k problémům ve vodní a sodíkové rovnováze.
Ateroskleróza: „kornatění“ tepen, ukládání tukových látek do stěn cév.
Autoimunitní onemocnění: porucha, při níž je činnost imunitního systému zaměřena proti vlastním orgánům a tkáním.
Basedowova nemoc: autoimunitní onemocnění z nadměrného množství hormonů štítné žlázy v krvi.
Biopsie: odebrání části vzorku živého lidského orgánu či tkáně pro účely mikroskopického (histologického) vyšetření.
Cushingův syndrom: onemocnění z nadprodukce hormonů kůry nadledvin.
Diabetes mellitus: cukrovka, nemoc způsobená nedostatkem nebo jeho malou účinností inzulínu.
Diabetická noha: stav, kdy jsou díky špatnému prokrvení nohy závažně poškozeny její tkáně a na noze se objevují špatně se hojící rány.
Endokrinní: související s žlázami s vnitřní sekrecí, které uvolňují hormony.
Endokrinní systém: systém žláz s vnitřní sekrecí a jejich hormonů, výrazně ovlivňující většinu dějů v lidském organismu. Kromě žláz s vnitřní sekrecí zahrnuje i mozek a hormony, které produkuje.
Epifýza: šišinka. Malá žláza produkující hormon melatonin.
Endokrinní žlázy: žlázy s vnitřní sekrecí. Tvoří hormony, které se vylučují do krevního oběhu nebo působí lokálně; patří k nim např. podvěsek mozkový (hypofýza), štítná žláza, příštítná tělíska, nadledviny, pohlavní žlázy; endokrinní buňky se vyskytují i mimo tyto orgány, např. v trávicím ústrojí.
Epinefrin: viz adrenalin.
Exokrinní žlázy: žlázy s vnější sekrecí. Tvoří látky, jež se speciálními vývody dostávají do tělesných dutin (ústní dutiny, trávicího traktu) nebo např. na povrch těla.
Estrogeny: ženské pohlavní hormony; hladina kolísá v souvislosti s menstruačním cyklem.
Folikul: dutinka ve vaječníku, kde probíhá zrání vajíčka před oplodněním.
Folikuly stimulující hormon (FSH): Hormon zahajující zrání spermií u mužů a stimulaci vaječníků k uvolnění vajíčka (ovulaci) u žen. Společná činnost LH a FSH zajišťuje normální funkci vaječníků a varlat.
Gestageny: skupina ženských pohlavních hormonů (např. progesteron); vznikají ve vaječnících a po oplodnění i v placentě; jejich funkcí je mimo jiné příprava a udržení těhotenství.
Gigantismus: nadměrný vzrůst.
Glukóza: krevní cukr.
Glukózová tolerance: schopnost těla snížit hladinu cukru v krvi.
Glukagon: hormon tvořený v Langerhansových ostrůvcích slinivky břišní. Má opačné účinky než inzulín, zvyšuje hladinu cukru v krvi.
Glukokortikoidy: hormony kůry nadledvin (například kortizol), které pomáhají řídit hladinu cukru v těle, zvyšují spalování bílkovin a tuků a mají na starost odpověď na stres.
Glykémie: hladinu cukru v krvi.
Glykosurie: přítomnost cukru v moči, často jako důsledek hyperglykémie.
Gonadotropní uvolňovací hormon (GnRH): hormon řídící vyplavování folikuly stimulujícího hormonu (FSH) a luteinizačního hormon (LH).
Gonády: párové pohlavní žlázy, kde vyzrávají zárodečné buňky a které současně produkují mužské a ženské pohlavní hormony.
Gonadotropiny: ženské pohlavní hormony, vylučované hypofýzou.
Gravidita: těhotenství.
Homeostáza: rovnováha dějů v lidském organismu a procesy, které tento stav zajišťují.
Hormon: chemická látka vznikající v endokrinních žlázách, která se prostřednictvím krevního oběhu dostává k buňkám, jenž na ni reagují.
Hyperglykémie: vysoká hladina krevního cukru (glukosy) v krvi. Nejčastější příčinou je cukrovka (diabetes mellitus).
Hyperprolaktinémie: zvýšená tvorba prolaktinu.
Hypertyreóza: onemocnění způsobené vysokými hladinami hormonů štítné žlázy, její hyperfunkcí. Příčinou je často onemocnění štítné žlázy na autoimunitním podkladě – Gravesova-Basedowova nemoc.
Hypoglykémie: nízká koncentrace krevního cukru (glukosy) v krvi. Nejčastěji k ní dochází po předávkování inzulínem nebo léky na léčbu cukrovky.
Hypotyreóza: onemocnění způsobené nízkými hladinami hormonů štítné žlázy.
Hypofýza: podvěsek mozkový; místo, kde se tvoří FSH, LH, prolaktin aj.
Hypotalamus: součást mozku; vzniká zde gonadotropin uvolňující hormon (GnRH).
Idiopatický: nevysvětlitelný.
Imunitní systém: systém zabezpečující ochranu organismu před cizorodými a infekčním látkami.
Imunita: obranyschopnost.
Inzulín: hormon slinivky břišní, který je zodpovědný za správný průběh látkové přeměny.
Inzulinom: nádor slinivky břišní produkující inzulín.
Kalcitonin: hormon štítné žlázy ovlivňující metabolismus vápníku a fosforu. Podporuje ukládání vápníku do kostí a zpevňuje je.
Katecholaminy: hormony dřeně nadledvin, vyplavované při stresu (adrenalin a noradrenalinu).
Kortizon: nazývaný také stresový hormon, je nezbytný pro přežití. Udržuje stálý krevní tlak a hladinu cukru v krvi.
Langerhansovy ostrůvky slinivky břišní: shluky buněk produkující několik hormonů, například inzulín, glukagon a somatostatin.
Luteinizační hormon (LH): reguluje hladinu testosteronu (u mužů) a estrogenu (u žen).
Melatonin: hormon produkovaný šišinkou. Je důležitý pro udržení biorytmu (vnitřních hodin) a pravidelnosti spánku.
Menstruace: měsíčky, perioda, měsíční krvácení z rodidel, menstruační cyklus. Pravidelně se opakující odlučování děložní sliznice provázené krvácením, k němuž dochází u netěhotných žen.
Metabolismus: látková přeměna
Mineralokortikoidy: hormony kůry nadledvin (například aldosteron) kontrolují celkový objem krve a pomáhají řídit krevní tlak tím, že působí na ledviny a pomáhají jim zadržovat sodík a vodu.
Nadledviny (glandulae suprarenales): žlázy s vnitřní sekrecí produkující hormony glukokortikoidy, mineralokortikoidy, pohlavní hormony a katecholaminy (adrenalin, noradrenalin).
Nanismus: malý vzrůst v důsledku nedostatku růstového hormonu.
Noradrenalin (norepinefrin): hormon dřeně nadledvin. Jeho zvýšená koncentrace se projevuje vysokým krevním tlakem.
Oocyt: ženská rozmnožovací buňka.
Osteoporóza: řídnutí kostí.
Ovaria: vaječníky, ženské pohlavní žlázy
Oxytocin: hormon zadního laloku hypofýzy, který působí uvolnění mléka u kojících matek, při porodu zesiluje stahy dělohy.
Paratyreoidea (glandula parathyreoidea): příštítné tělísko. Žláza s vnitřní sekrecí řídící hladiny vápníku a fosforu v krvi. Produkuje parathormon.
Parathormon (PTH): hormon přištítných tělísek, který zvyšuje obsah vápníku v krvi.
Pankreas: slinivka břišní.
Pohlavní hormony: produkované kůrou nadledvin, důležité u mužů i u žen pro vývoj některých sekundárních pohlavních znaků.
Progesteron: ženský pohlavní hormon vaječníků; podílí se na přípravě a udržení těhotenství.
Prolaktin: hormon produkovaný hypofýzou, stimuluje po porodu sekreci mléka. V těhotenství připravuje spolu s estrogeny a progesteronem mléčnou žlázu ke kojení. U mužů působí na růst prostaty.
Prostaglandiny: látky podobné hormonům.
Puberta: dospívání
Receptor: molekula na povrchu nebo uvnitř buňky, která je schopna rozeznat jinou molekulu v okolí, vázat ji a informovat buňku o její přítomnosti.
Reprodukce: rozmnožování.
Skrotum (šourek): kožní váček obsahující varlata.
Somatotropin: růstový hormon. V dětství simuluje růst a je významný pro správný vývoj a růst tkání a orgánů. V dospělosti pomáhá udržovat kostní a svalovou hmotu. Také ovlivňuje rozložení tuku v těle.
Somatotropin stimulující hormon (GHRH): hormon podporující tvorbu růstového hormonu, somatotropinu.
Somatostatin (GHIH): hormon tvořený v hypothalamu a tlumící tvorbu a uvolňování růstového hormonu.
Struma (vole): zvětšení štítné žlázy.
Testes: varlata, mužské pohlavní žlázy
Testosteron: mužský pohlavní hormon (androgen); vzniká převážně ve varlatech; podporuje zejména mužský sexuální vývoj.
Thymus: brzlík, žláza s vnitřní sekrecí nacházející se za hrudní kostí. Je brzlík pro vývoj a správcovnou funkci imunitního systému.
Tyreotoxikóza: autoimunitní onemocnění z nadměrného množství hormonů štítné žlázy v krvi.
Trijodtyronin: hormon štítné žlázy.
Thyreotropin uvolňující hormon (TRH): hormon, který v hypofýze působí na uvolňování thyreotropního hormonu (TSH).
Thyreotropní hormon (TSH): štítnou žlázu stimulující hormon, který zvyšuje ve štítné žláze tvorbu thyroidálních hormonů. Ty kontrolují metabolismus, přeměnu energie, růst a vývoj, a také aktivitu nervového systému.
Tyreoidea (glandula thyreoidea: štítná žláza. Žláza produkující hormony ovlivňující rychlost látkové přeměny a zvyšují spotřebu kyslíku. Také působí na růst a vývoj. Pro svoji správnou funkci potřebuje štítná žláza jod.
Thyroxin: hormon štítné žlázy.
Vaječníky: viz ovaria. Vajíčko: viz oocyt.
Varlata: viz testes.
Vazopresin: viz. antidiuretický hormon
Žlázy s vnější sekrecí: viz exokrinní žlázy.
Žlázy s vnitřní sekrecí: viz endokrinní žlázy.
Ovlivňuje kouření negativně zdraví člověka?