Podvěsek mozkový
Podvěsek mozkový zastává v endokrinním systému řídící funkci. Kontroluje uvolňování jiných hormonů z periferních žláz.
Podvěsek mozkový se skládá ze dvou částí:
- přední – adenohypofýzy
- zadní – neurohypofýzy
Přední část hypofýzy produkuje následující hormony:
- Prolaktin (PRL) stimuluje po porodu sekreci mléka. V těhotenství připravuje spolu s estrogeny a progesteronem mléčnou žlázu ke kojení. U mužů působí na růst prostaty.
- Růstový hormon (GH) stimuluje v dětství růst a je významný pro správný vývoj a růst tkání a orgánů. V dospělosti pomáhá udržovat kostní a svalovou hmotu. Také ovlivňuje rozložení tuku v těle.
- Adrenokortikotropin (ACTH) kontroluje množství kortizolu uvolňované nadledvinami. Kortizol, také zvaný stresový hormon, je nezbytný pro přežití. Udržuje stálý krevní tlak a hladinu cukru v krvi.
- Štítnou žlázu stimulující hormon (TSH, tyreotropní hormon) ovlivňuje štítnou žlázu a zvyšuje v ní tvorbu tyroidálních hormonů. Ty kontrolují metabolismus, přeměnu energie, růst a vývoj, a také aktivitu nervového systému.
- Luteinizační hormon (LH) reguluje hladinu testosteronu (u mužů) a estrogenu (u žen).
- Folikuly stimulující hormon (FSH) zahajuje zrání spermií u mužů a stimulaci vaječníků k uvolnění vajíčka (ovulaci) u žen. Společná činnost LH a FSH zajišťuje normální funkci vaječníků a varlat.
V zadní části hypofýzy jsou skladovány dva hormony původem pocházející z hypothalamu:
- Oxytocin působí uvolnění mléka u kojících matek, při porodu zesiluje stahy dělohy.
- Antidiuretický hormon (ADH)také zvaný vazopresin je skladován v zadní části hypofýzy a reguluje vodní hospodářství. Jestliže není tento hormon produkován dostatečně, může to vést k problémům ve vodní a sodíkové rovnováze. Postiženy jsou i ledviny a příznaky jsou podobné jako u cukrovky.
Jako odpověď na nadměrnou nebo naopak nedostatečnou produkci hormonů podvěsku mozkového mohou periferní žlázy samy vytvářet velké nebo naopak příliš malé množství vlastních hormonů.
Velké množství růstového hormonu před koncem puberty a uzavřením růstových štěrbin může způsobit gigantismus neboli nadměrný vzrůst. Objeví-li se nadbytek růstového hormonu až v dospělosti, růstové štěrbiny jsou již uzavřeny a k růstu kostí tedy nedochází. Onemocnění se nazývá akromegalie.
Růstový hormon působí na okrajové části těla. Zvětšují se ruce, nohy, nos a jazyk, nemocný člověk je ohrožen především srdečními vadami.
Nedostatek růstového hormonu má za následek poruchy růstu nebo trpaslictví – nanismus.
Ovlivňuje kouření negativně zdraví člověka?