Slinivka břišní
Pankreas je velká žláza uložená v dutině břišní za žaludkem. Skládá se ze dvou částí.
Je to jednak:
- Exokrinní žláza – produkuje trávicí enzymy, které pomáhají při štěpení tuků, cukrů i sacharidů.
- Endokrinní část - Langerhansovy ostrůvky, produkující hormony inzulin a glukagon. Tyto hormony pomáhají v těle udržovat stálou hladinu cukru (glykemii).
Inzulin pomáhá buňkám vstřebávat glukózu z krve. V buňkách je pak glukóza využívána k výrobě energie. Je-li hladina cukru v krvi příliš nízká, vypouští slinivka do krve glukagon. Ten způsobí uvolnění glukózy z jater, kde je skladována ve formě glykogenu, do krve.
Nejčastější nemocí slinivky břišní je cukrovka – diabetes mellitus. Kvůli nedostatku inzulinu, který je zodpovědný za pohyb glukózy v metabolických procesech, stoupá hladina cukru v krvi na příliš vysokou hodnotu (hyperglykemie). Ta je pro lidské tělo dlouhodobě nepříznivá, během několika let se rozvíjejí komplikace, které s vysokou hladinou cukru souvisejí a diabetikům výrazně znepříjemňují život.
Tito lidé jsou náchylnější k rozvoji aterosklerózy a vysokého krevního tlaku, a mají zhoršenou imunitu. Obávanou komplikací je diabetická noha, stav, kdy se na noze objevují otlaky a vředy a může dojít až ke stavu, kdy je nezbytná amputace.
Cukrovku řadíme spolu s vysokým krevním tlakem, nemocemi srdce a cév a rakovinou k civilizačním nemocem. Cukrovka je onemocnění, které se v současnosti vyskytuje stále častěji – proto lze hovořit o epidemii. Na zvýšeném výskytu cukrovky má podíl i pohodlný životní styl a energeticky bohatá strava. Diabetes se daleko častěji než v rozvojových zemích vyskytuje v bohatších zemích severní polokoule.
Rozlišujeme více typů cukrovky:
- U cukrovky prvního typu (diabetes mellitus I) slinivka nevydává do krve dostatek inzulinu. Je to způsobeno tím, že buňky Langerhansových ostrůvků jsou napadeny a ničeny vlastními buňkami imunitního systému (takové procesy se nazývají autoimunitní). Lidé trpící cukrovkou mají větší žízeň, hodně pijí a vylučují velké množství moči. Hladina cukru v krvi je totiž natolik vysoká, že ho ledviny nezvládají vychytávat a vracet zpátky do krve. Cukr uniká s močí a s sebou strhává vodu. Tento typ cukrovky se častěji vyskytuje už v mladším věku u lidí, kteří k němu mají dědičné dispozice. Lidé s cukrovkou prvního typu si musí pravidelně píchat inzulin.
- U druhého typu cukrovky (diabetes mellitus II) je inzulinu v krvi dostatek, buňky jsou však k němu necitlivé. Je to vlivem dlouhodobého nadbytku cukru v krvi. Častěji se vyskytuje až po třicátém roce života a u obézních lidí. Diabetes druhého typu lze výrazně zlepšit úpravou životosprávy. Je dobré zhubnout, jíst pravidelně a v menších dávkách, významnou roli hraje i dostatek pohybu.
- Těhotenský diabetes souvisí s nadváhou a hormonálními změnami v těhotenství. Ženy, u kterých se v těhotenství cukrovka vyskytla, mají vyšší pravděpodobnost, že se u nich časem rozvine cukrovka druhého typu.
- Vlastní cukrovce předchází porušená glukózová tolerance. Je to stav, kdy tělo není schopné snížit hladinu cukru v krvi tak rychle jako u zdravého jedince.
Stav zvaný hyperinzulinismus je způsoben nadměrným množstvím inzulinu. Vede k nízké hladině cukru v krvi (hypoglykemii). Dědičná forma hyperinzulinismu působí těžkou hypoglykemii již v dětství. Někdy může být léčena medikamenty, častěji však musí být část pankreatu chirurgicky odstraněna.
Nádor pankreatu zvaný inzulinom produkuje inzulin a je méně častou příčinou hypoglykemie. Příznaky nízké hladiny cukru v krvi (hypoglykemie) jsou strach, pocení, zrychlené bušení srdce, slabost, hlad a závratě. Nízká hladina cukru v krvi podporuje uvolnění adrenalinu, glukagonu a růstového hormonu, které pomáhají vrátit hladinu cukru v krvi zpátky k normálním hodnotám.
Ovlivňuje kouření negativně zdraví člověka?